Broumovský výběžek daroval český král Přemysl Otakar II. břevnovským benediktinům v roce 1213. Po roce 1322 bylo v Broumově založeno benediktinské proboštství a na místě opevněného gotického hradu se začal budovat benediktinský klášter. Původní klášterní kostel byl gotický a stejně jako dnes zasvěcený sv. Vojtěchovi. V období husitských válek byl klášter několikrát obléhán, ale díky pevným hradbám nebyl nikdy dobyt. Dnešní stav je výsledkem vrcholně barokní přestavby z let 1728 – 1733, provedené podle projektu Kiliána Ignáce Dientzenhofera. Ten je také autorem návrhů vnitřních prostor – prelatury, refektáře a knihovny, realizovaných vynikajícími umělci pražského baroku. Opatský kostel sv. Vojtěcha zdobí fresky od Jana Jakuba Steinfelse, zachycující život sv. Vojtěcha, oltářní obrazy od Václava Vavřince Reinera a sochy od Václava Matěje Jäckla. Významnou roli hrálo již od dob předhusitských klášterní gymnázium. Studoval tu první pražský arcibiskup Arnošt z Pardubic, z dalších významných osobností pak například český kněz a vlastenec Bohuslav Balbín či spisovatel Alois Jirásek. Po druhé světové válce byli němečtí mniši z větší části vysídleni a usadili se v bavorském Rohru. Zbylí řeholníci museli klášter také opustit. Od roku 1950 klášter sloužil jako koncentrační tábor pro kněze a řeholníky různých řádů. Byl jedním z mnoha vězení, která komunistický režim zřizoval v naší zemi k těmto účelům. Klášter byl v roce 1990 navrácen benediktinskému řádu, ale žádný benediktinský mnich zde nežije, protože v České republice jich je okolo dvaceti a hlavní sídlo mají v Praze – Břevnově. V budoucnu by zde měly žít řeholní sestry benediktinky. Dnes je areál zpřístupněn veřejnosti. Při jeho prohlídce je možné spatřit unikátní repliku Turínského plátna z roku 1651 a vamberecké mumie, pozůstatky mumifikovaných vambereckých kněží, varhaníků, měšťanů a dalších významných osobností, uložené v podzemí kláštera. Expozice dále prochází klášterním kostelem, sakristií s vzácným intarzovaným nábytkem a refektářem, kde se nachází výstava mešních rouch. Je tu vystaveno například roucho vykládané pravými českými granáty. V klášteře byla zřízena rozsáhlá knihovna, kde je uloženo asi sedmnáct tisíc svazků. Za pozornost stojí také výstava starých tisků, především biblí, a galerie opatů s obrazy od Petra Brandla a Molitora.