Výstavba zámku, zvaného též Jagdschloss /lovecký zámeček/ bei Stiahlau je datována do let 1784- 1789. Stavbu objednal Jan Vojtěch Černín, nejvyšší lovčí Království českého. Zámek byl budován jako venkovské sídlo šlechty. Je to ojedinělá klasicistní stavba u nás a v její architektuře a vybavení vedle domácích uměleckých tradic 18.století se projevuje vliv francouzské kultury období Ludvíka XVI. Zámek překvapí svou jednoduchostí. Stavebník zámku byl ovlivněn myšlenkami francouzského filozofa Jeana Jacquese Rousseaua, hlásajícího návrat k přírodě a budování venkovských sídel.
Kozel měl vlastně sloužit jen jako ubytovací zařízení pro majitele a hosty při pravidelně pořádaných lovech v blízkých lesích. Dostavbu areálu zámku Kozel dokončil Ignác Palliardi, podle jehož návrhu se stavěl i strahovský klášter v Praze. Po smrti J. V. Černín přešel zámek do rukou jeho prasynovce, hraběte Kristiana Vincence Valdštejna - Vartenberkovi. V areálu zámku se zčásti zachoval původní mobiliář, který vytváří představu o zařízení loveckých zámků a letních sídel šlechty na přelomu 18. a 19. století.
Zámecké divadlo bylo původně maštalí pro nejoblíbenější koně zakladatele zámku. V první polovině 19. století ji Valdštejn nechal přestavět pro zábavu svých dětí na zámecké divadlo, patřící dnes k nemnoha zachovaným divadlům té doby.
Do areálu zámeckých budov patří krom jízdárny, konírny a lokajny i kaple, která dnes mimo jiné slouží jako koncertní a svatební sál. Zde si můžete objednat civilní i církevní svatbu. Okolí zámku tvoří rozsáhlý 40hektarový přírodně krajinářský park. Je dílem S. X. France, všestranného člověka, který byl krom profese zahradníka i kreslířem,fotografem, geometrem a archeologem. Park připomíná vídeňský Schönbrun, neboť Franc získal svoje odborné znalosti právě v tomto slavném vídeňském parku.