Renesanční zámek z druhé poloviny 16. století s arkádovým nádvořím, upravený barokně, s náročnou štukovou manýristickou a barokní výzdobou. Manýristická výmalba zaječího sálu znázorňuje život v zaječí říši - vzpouru zajíců proti lidem a psům (obrácený svět). V budově zámku rovněž můžete navštívit muzejní expozici Bučovice v dějinách, unikátní sbírku habánské keramiky a sezonní výstavy.
Historie:
Stavbu si objednal pan Jan Šembera Černohorský z Boskovic, ve své době jeden z nejbohatších moravských šlechticů. Vystudoval v Itálii a Vídni, honosil se vysokými dvorskými tituly, ale znám byl především jako milovník světských radovánek, znalec koní, excelentní jezdec a velký příznivec umění. Vzdělání a bohatství mu umožnilo nejen stavbu, ale i výzdobu zámku objednat u prvotřídních umělců, takže celý čtyřkřídlý zámek se třemi patry arkád a komponovanou zahradou skvěle reprezentoval postavení rodu i pana Jana Šembery. S jeho krásnou dcerou Kateřinou vyženil panství Maxmilián z Lichtensteina. V 17. století byla na nádvoří umístěna manýristická kašna, provedená Petrem Maternou podle návrhu Giovanniho Giacoma Tencally a přistavěny 4 rohové věže s kovovými "lucernami". Ty však pro velkou tíhu musely být s věží postupně sejmuty. Obrannou kvalitu prokázala stavba v roce 1645, kdy ji hrstka vrchnostenských úředníků, myslivců a měšťanů ubránila proti početnému švédskému oddílu. Na konci 17. století přestal zámek sloužit pobytu panstva a stal se administrativním centrem panství. Od roku 1720 zde bylo sídlo centrální lichtensteinské účtárny. Od té doby žádné závažnější stavební úpravy nenarušily jeho italský renesační charakter.