Velehrad patří k nejvýznamnějším poutním místům na Moravě. Je spojován se sídlem moravských panovníků i s místem, odkud se po vzoru svatých Cyrila a Metoděje šířilo křesťanství. V okolí Velehradu stával Metodějův metropolitní chrám, kde byl také pohřben. Nájezdy Maďarů provázela rozsáhlá destrukce tehdejších velkomoravských sídlišť, takže dnes nelze přesné místo chrámu ani hrobu určit. Kult slovanských apoštolů, kteří jsou spolu se sv. Benediktem spolupatrony Evropy, však činí z Velehradu místo přesahující svým významem hranice České republiky. Počátky současného Velehradu spadají do počátku 13. století, kdy moravský markrabě Vladislav Jindřich spolu se svým bratrem českým králem Přemyslem Otakarem I. založil první cisterciácký klášter na Moravě. Prvních dvanáct cisterciáků přišlo na Velehrad v roce 1205 z českých Plas. V polovině 13. století byla dokončena stavba chrámu nanebevzetí Panny Marie a kláštera v přechodném románsko–gotickém stylu. Chrám byl velkolepou bazilikou s pěti loděmi. Svou délkou 100 metrů byl tehdy největším kostelem v českých zemích. Zbytky této původní baziliky se dochovaly dodnes – na východní stěně chrámu se zachovaly tři z pěti apsid (hlavní z nich je uprostřed zdobená krásným románským vlysem) a pod úrovní dnešní stavby v lapidáriu jsou přístupné románské základy kostela. V 15. století byl klášter vypálen husity, v následujících stoletích byl několikrát přestavován. Nynější podobu získal na přelomu 17. a 18. století. Architekt barokní přestavby není znám, podle stylu bývá přisuzována Giovanni Pietro Tencallovi, nejsou známi ani umělci, kteří se podíleli na vnitřní výzdobě. Mohutné barokní průčelí doplnila dvojice věží, podlaha chrámu byla násypem zvýšena o dva metry. V době církevních reforem císaře Josefa II. byl cisterciácký klášter zrušen. Slavná bazilika se stala bezvýznamným venkovským kostelíkem. Chrám začal chátrat, kapitulní síň zdobená mramorovými sloupy sloužila jako koňská stáj. V druhé polovině 19. století došlo v souvislosti s miléniovými oslavami příchodu cyrilometodějské misie na Moravu k obnově Velehradu. V roce 1890 přišli na Velehrad jezuité, kteří zde zůstali do současnosti s výjimkou čtyřiceti let období komunismu, kdy byl klášter zrušen. Cyrilometodějský a unionistický význam Velehradu ocenil roku 1927 papež Pius IX., jenž chrámu udělil titul a výsady baziliky minor. V roce 1985, k jedenáctistému výročí úmrtí sv. Metoděje, věnoval papež Jan Pavel II. bazilice Zlatou růži (tuto poctu obdrželo pouze několik chrámů na světě). V roce 1990 sem zavítal při své první návštěvě České republiky papež Jan Pavel II.
Fulltextové vyhledání
