Katedrála sv. Barbory, patřící k nejcennějším dílům vrcholně a pozdně gotické architektury v Čechách, byla založena kolem roku 1380. Stavbu prováděla do roku 1420 huť Petra Parléře. Do začátku husitských válek byl postaven katedrální chór s věncem kaplí, poté byla stavba na několik let přerušena. Teprve po skončení náboženských nepokojů pokračovala dostavba katedrály, na níž se mezi jinými podíleli Matyáš Rejsek a Benedikt Rejt. V polovině 16. století se chudnoucí město rozhodlo finančně stále více náročnou stavbu ukončit. Roku 1626 přišli do Kutné Hory jezuité, kteří katedrálu převzali a začali ji opravovat. Provedli několik barokních zásahů do interiéru, vnější vzhled chrámu změnila sedlová střecha, jež nahradila původní stanovou, a pavlač spojující chrám s novou jezuitskou kolejí. Do dvacátého století ji uvedla restaurátorská akce z konce devatenáctého století, na níž se podíleli nejvýznamnější purističtí stavitelé Ludvík Lábler a Josef Mocker. V interiéru se zachovala jedinečná galerie pozdně gotických a renesančních maleb z 15. století. Nejstarší je výzdoba kaple mincířů s živě podanými ikonograficky ojedinělými motivy práce místních pregéřů a mincířů. Ucelená výzdoba Smíškovské kaple je ve střední Evropě výjimečná dokonalým perspektivním vyjádřením prostoru a krajiny, portrétním zachycením postav donátorů i prvními motivy zátiší. Nejstarší klášter cisterciáků v Čechách byl založen roku 1142 v Sedlci. Pozdější objev stříbrných rud, přičítaný mnichu Antonínovi ze sedleckého kláštera, přinesl bohatství i slávu nejen Kutné Hoře, která vyrostla roku 1276 nedaleko Sedlce, ale poskytl také finanční prostředky na stavbu monumentálního chrámu Nanebevzetí Panny Marie v Sedlci. Tato pětilodní bazilika byla první gotickou stavbou francouzského katedrálního typu v Čechách. Roku 1421 podlehla katedrála spolu s klášterem útoku husitských vojsk a vyhořela. Obnovena do dnešní podoby byla až na přelomu 17. a 18. století Janem Blažejem Santinim. Objevený styl, který zde uplatnil - barokní gotika - nemá v Evropě obdoby a spojuje oba slohy v pozoruhodné jednotě. Doba rozkvětu netrvala dlouho. Roku 1783 byl cisterciácký klášter zrušen císařem Josefem II.. Kostel byl odsvěcen a upraven na sklad mouky. Roku 1812 se sem přesunula tabáková výroba a bývalé opatství je od té doby nepřístupné. Katedrála Nanebevzetí Panny Marie je od roku 1995 společně s Kutnou Horou zapsána v Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO.
Fulltextové vyhledání
