Klášter v Kladrubech je jedním z nejstarších českých klášterů. Založil ho v roce 1114 kníže Vladislav na místě, které bylo již dlouho uctívané jako centrum víry, kultury i hospodářství západního pomezí českého státu. Románská trojlodní bazilika, ve své době největší v Čechách, byla dokončena v roce 1233. Svými rozměry se řadí i dnes mezi tři největší české katedrály. Klášter postupem doby nabýval na bohatství, moci a významu. Nejednou hostil také císaře Karla IV. V době husitského revolučního hnutí v roce 1421 dobyl klášter Jan Žižka z Trocnova, mniši včas uprchli alespoň s nejcennějším majetkem do Řezna. Na počátku 16. století byl obnovený kostel znovu vysvěcen. Doba rozkvětu však netrvala dlouho, v roce 1590 stihl Kladruby velký požár, při němž lehly popelem všechny klášterní budovy. Za třicetileté války byl klášter několikrát dobýván a olupován. Obnovy se dočkal již v roce 1653. Tehdy došlo k opravě klášterního chrámu Panny Marie, byla postavena stará prelatura a dokončena rekonstrukce konventu. Dnešní podoba areálu je z první třetiny 18. století, kdy byl klášterní kostel přestavěn Janem Blažejem Santinim ve stylu barokní gotiky. Santini nechal zbořit věže chrámu a nahradil je vysokou kupolí zakončenou lucernou, kterou doplňuje zlatá knížecí koruna. Ta symbolizuje, že je v chrámu pohřben zakladatel kláštera – kníže Vladislav I. Chrám Panny Marie byl dostavěn v roce 1726. Výstavba klášterního areálu pokračovala i nadále budováním nového konventu a nové prelatury. Jeho projektantem byl pravděpodobně Kilián Ignác Dientzenhofer. Stavba byla dokončena roku 1770. O patnáct let později byl klášter zrušen josefínskými reformami. V jeho budovách byla nemocnice, kasárna, invalidovna a pivovar. Roku 1825 koupil panství v dražbě polní maršál Alfréd Windischgrätz. Jeho potomkům patřily Kladruby až do roku 1945, kdy připadly státu. Klášter hrál jednu z hlavních rolí při strastiplném konci arcibiskupského vikáře Jana z Pomuku, v 18. století svatořečeného Jana Nepomuckého - nejoblíbenějšího českého světce, jehož sošky dnes zdobí téměř každý vesnický most. Jan, který pocházel z nedalekého Nepomuku, se zapletl do mocenských sporů pražského arcibiskupa Jana z Jenštejna s Václavem IV. Král chtěl oslabit moc pražského arcibiskupa zřízením nového biskupství, kterému měly připadnout kladrubské statky. Čekal, až kladrubský opat zemře, aby na jeho místo jmenoval jednoho ze svých stoupenců. Královi odpůrci však po smrti opata zmařili panovníkův záměr rychlou volbou nového opata z vlastních řad, jehož vikář Jan z Pomuku neprodleně schválil. Ostrá vnitropolitická zápletka, která tímto počínáním vznikla, přivedla arcibiskupa do vyhnanství, Jana z Pomuku na mučidla a posléze na dno Vltavy, kam byl již polomrtvý shozen královskými věrnými z Karlova mostu. V klášteře je vystavena expozice o historii benediktinů, lapidárium soch M. B. Brauna a raně gotická Kladrubská madona. V klášterním kostele se konají koncerty.
Fulltextové vyhledání
