Velká část architektonického dědictví České republiky sestává z církevních památek a poutních míst. Přestože římskokatolické kostely, kláštery, kaple a poutní místa tvoří naprostou většinu církevních památek na území ČR, nachází se zde i řada památek židovských a pravoslavných. Církevní architektura prošla v našich zemích velmi dlouhým vývojem, který trval více než tisíc let.
Počátky christianizace v českých zemích sahají do konce 9. století. Jsou spojeny s příchodem Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu a poté přijetím křesťanství knížetem Bořivojem i jeho ženou Ludmilou. V té době nechávají panovníci stavět první kostely. Postupně začínají přicházet na Moravu a do Čech první řeholní řády, které zde zakládají kláštery jako nová střediska vzdělanosti a kultury. Uctívání svatých patřilo v katolické církvi k nejzávažnějším projevům náboženského kultu. Tento kult byl na dlouho přerušen husitstvím a jeho obrozenectvím. K návratu kultu uctívání svatých dochšlo až po více než dvou stoletích, a to v souvislosti s rekatolizací Čech, jež vrcholila v 18. století. Čechy a Morava byly přeměněny v přísně katolickou zemi, do netušených rozměrů se rozrostl Mariánský kult, který se projevoval ve stavbě velkých veřejných chrámů, nebývalého počtu děkovných sloupů i poutních míst (více než tři sta dochovaných) na celém území Čech a Moravy. Avšak nejuctívanějším světcem byl Jan Nepomucký, jehož socha nesměla chybět na žádném z mostů, ani na žádné návsi. Do dnešní doby se však dochovala pouze část církevních památek. Mohou za to nejen četné války a požáry, které po staletí postihovaly české země, ale především vláda Josefa II. na konci 18. století, jenž zakázal poutě a masově rušil kostely, kláštery i ostatní církevní památky. Další ranou bylo čtyřicet let komunistického režimu. Díky jeho nezájmu a nepochopení zchátraly a někdy byly dokonce zcela zničeny stovky církevních staveb. V současné době dochází k jejich obnově a oživování tradičních poutí i mariánských slavností.Nejvýznamnější a historicky nejproslulejší církevní památky České republiky byly zapsány do seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO (Kutná Hora, historické jádro Prahy, Kroměřížské zahrady, Zelená Hora).
Židovské památky
Židé se začali usazovat v českých zemích v 9. století. Své tradice udržovali na mnoha místech v Čechách i na Moravě. Tisíciletá přítomnost této početně nepříliš silné, avšak kulturně výrazné pospolitosti nemohla zůstat beze stopy, o čemž svědčí ghetta, synagogy, hřbitovy, knihy, rukopisy a umělecké předměty, jež se dochovaly až do současnosti. Mnoho památek však navždy zaniklo.
Židovské památky byly ničeny fanatiky již za křížových výprav v jedenáctém a dvanáctém století. Byly likvidovány po pogromech nebo po vypovězení židovského obyvatelstva z místa. Od poloviny 19. století došlo k samosprávě židovského obyvatelstva a ke zrušení dosavadní segregace a původní židovské čtvrti byly buď zbořeny nebo přestavěny a modernizovány. Dokladem jejich původní podoby je unikátní velká čtvrť v Třebíči, která se dochovala v původní urbanistické skladbě z dob pozdního středověku se dvěma synagogami a hřbitovem. Později židovské objekty ničili ve velkém nacisté, ale podepsal se na nich i nezájem společnosti v době komunismu.
První synagogy na našem území byly zřejmě prosté srubové stavby. Jedna z nich, sice až v pozdější přestavbě na obytný dům, se zachovala ve Vlachově Březí. Ve středověky začaly být nahrazovány původní srubové stavby zděnými, z nichž nejstarším dochovaným židovským objektem je gotická Staronová synagoga v Praze z poloviny 13. století. Dále zůstaly dochovány stavby gotické a renesanční (Pinkasova či Vysoká synagoga, synagoga v Dolní Kounici u Brna a v Holešově). Z barokních či rokokových se zachovala například synagoga v Boskovicích. Na území České republiky objevíme stavby klasicistní i empirové, avšak nejpočetněji jsou zastoupeny synagogy postavené v historizujících slozích, například Maislova synagoga v Praze. Své zástupce tu mají i synagogy se secesními prvky a v maurském slohu, ale také ve stylu funkcionalizmu. Prvky kubismu vykazuje synagoga v Milevsku. Nejnovější synagoga byla postavena v letech 1937 - 1938 v Kamenici nad Lipou.
V současné době je v České republice zachováno přes dvě stě synagog, z nichž jen jedna v Brně a dvě v Praze (Staronová a Jubilejní) slouží dodnes k bohoslužbám.
V Praze vzniklo v roce 1906 Židovské muzeum (www.jewishmuseum.cz).
V Terezíně na Litoměřicku je otevřena stálá expozice Muzea Ghetta (www.pamatnik-terezin.cz).
