Velká část architektonického dědictví České republiky sestává z církevních památek a poutních míst. Přestože římskokatolické kostely, kláštery, kaple a poutní místa tvoří naprostou většinu církevních památek na území ČR, nachází se zde i řada památek židovských a pravoslavných. Církevní architektura prošla v našich zemích velmi dlouhým vývojem, který trval více než tisíc let.
Na území hlavního města Prahy se nachází celá řada církevních památek nejrůznějších
architektonických stylů i vyznání. Katedrála sv. Víta, Václava a Vojtěcha, nejznámější církevní
památka Prahy, tvoří její charakteristickou dominantu.
Katedrála sv. Barbory, patřící k nejcennějším dílům vrcholně a pozdně gotické architektury
v Čechách, byla založena kolem roku 1380. Stavbu prováděla do roku 1420 huť Petra Parléře. Do
začátku husitských válek byl postaven katedrální chór s věncem kaplí, poté byla stavba na několik
let přerušena.
Velehrad patří k nejvýznamnějším poutním místům na Moravě. Je spojován se sídlem moravských
panovníků i s místem, odkud se po vzoru svatých Cyrila a Metoděje šířilo křesťanství. V okolí
Velehradu stával Metodějův metropolitní chrám, kde byl také pohřben.
Třebíč je městem mimořádných církevních památek. Za nejslavnější z nich bývá považována
románsko – gotická bazilika sv. Prokopa. Opatský chrám, původně zasvěcený Panně Marii, byl budován
od první poloviny 13. století jako součást benediktinského kláštera, založeného v Třebíči v
roce 1101. Bazilika značně utrpěla v roce 1468 při obléhání města uherskými vojsky Matyáše
Korvína.
Klášter v Teplé založil v roce 1193 český šlechtic Hroznata jako náhradu za to, že ho papež
osvobodil od účasti na třetí křížové výpravě. Povolal sem premonstrátské řeholníky ze
Strahovského kláštera v Praze a později se sám stal členem řádu a správcem klášterního
majetku. Jednou ho na cestách zajali loupeživí rytíři, uvěznili jej a požadovali výkupné.
Poutní kostel dal postavit na Zelené hoře opat kláštera ve Žďáru v roce 1720 na uctění památky
českého mučedníka a světce Jana Nepomuckého.
Příbramská Svatá Hora je nejvýznamnějším a nejstarším mariánským poutním místem v České republice.
Kaple na Svaté hoře je doložena k počátku 16. století, kdy se jednalo o prostou raně
renesanční stavbu. Sošku zdejší Panny Marie s Ježíškem vytvořil podle církevní tradice v polovině
14. století arcibiskup Arnošt z Pardubic.
Monumentální chrám Navštívení Panny Marie na Svatém kopečku patří k výrazným dominantám kraje.
Vznik poutního místa je spojen se jménem zámožného olomouckého obchodníka s vínem Jana Andrýska,
který slíbil, že na kopci zvaném Svatá hora nechá postavit kapli v těch místech, kde se mu ve
snu zjevila Matka Boží.
Broumovský výběžek daroval český král Přemysl Otakar II. břevnovským benediktinům v roce 1213. Po
roce 1322 bylo v Broumově založeno benediktinské proboštství a na místě opevněného gotického hradu
se začal budovat benediktinský klášter. Původní klášterní kostel byl gotický a stejně jako dnes
zasvěcený sv. Vojtěchovi.
Klášter v Kladrubech je jedním z nejstarších českých klášterů. Založil ho v roce
1114 kníže Vladislav na místě, které bylo již dlouho uctívané jako centrum víry, kultury i
hospodářství západního pomezí českého státu. Románská trojlodní bazilika, ve své době největší
v Čechách, byla dokončena v roce 1233.
Praha
Kutná Hora
Velehrad
Třebíč
Teplá
Žďár nad Sázavou
Svatá Hora u Příbrami
Svatý Kopeček u Olomouce
Broumov
Kladruby
