Monumentální raně gotický královský hrad byl postaven Přemyslem Otakarem II. v druhé polovině 13.
století. Roku 1279 zde byl Otou Braniborským vězněn kralevic Václav II. se svou matkou královnou
Kunhutou. Po bitvě na Bílé hoře roku 1620 byl hrad v majetku Albrechta z Valdštejna, který jej
přebudoval na klášter.
Poutní areál v Bohosudově vznikl na místě nálezu sošky Panny Marie Bolestné. Původní dřevěná
kaple byla v roce 1443 nahrazena zděnou a k ní v letech 1507 - 1515 přistavěna prostorná
chrámová loď. Prostor kolem svatyně byl obehnán vysokou zdí, při níž bylo zbudováno sedm kaplí
v reminiscenci na sedm bolestí Panny Marie.
Dominantou Brna je kostel svatého Petra a Pavla, stojící na vrchu Petrov na místě původního
brněnského hradu z 11. a 12. století. Gotický chrám pochází ze 13. století, v 15. a 16.
století byl dále upravován a v letech 1743 – 1746 přestavěn ve stylu vrcholného baroka podle
projektu M. Grimma. Od roku 1777 je chrám sídlem brněnského biskupa.
Broumovský výběžek daroval český král Přemysl Otakar II. břevnovským benediktinům v roce 1213. Po
roce 1322 bylo v Broumově založeno benediktinské proboštství a na místě opevněného gotického hradu
se začal budovat benediktinský klášter. Původní klášterní kostel byl gotický a stejně jako dnes
zasvěcený sv. Vojtěchovi.
Stavba kostela sv. Víta začala roku 1340 pod vedením německého stavitele Linharta
z Aldenberku, dokončena byla až po husitských válkách a v roce 1439 vysvěcena pasovským
biskupem Mikulášem.
V Terezínské kotlině při řece Ohři, na frekventované mezinárodní silnici z Prahy na
Drážďany, leží ves s jedním z nejcennějších klášterních komplexů v České republice.
Klášter založila v polovině 12. století manželka českého krále Vladislava II., kněžna
Gertruda, a darovala jej řádu premonstrátek.
Chrám Navštívení Panny Marie pochází z druhé poloviny 18. století. Nejcennější je jeho hlavní
oltář z roku 1793, dílo stavitele Jana Schuberta z Opavy a významného brněnského sochaře Ondřeje
Schweigla. Chrám s dvojicí průčelních věží obklopují kaple křížové cesty z 19. století.
Poutníci sem přicházejí za frýdeckou Pannou Marií, která má navracet zrak slepým a sluch hluchým.
Dřevěný kostelík Božího těla, pocházející z roku 1563, patří mezi nejstarší církevní lidové stavby
Podbeskydí. Kostel byl postaven v době reformace a bohoslužby protestantů se zde konaly až do roku
1654, kdy byl zabrán katolíky. Jeho konstrukce je tvořena mimořádně silnými trámy, širokými
v průměru až 60 centimetrů.
"Česká MariazelI" - tak se říká poutnímu místu, jež stojí v údolí Jizerských hor na hranici tří
zemí – České republiky, Polska a Německa. Vznik tohoto místa popisuje legenda o chudém
řemeslníkovi, který jednoho dne vyrazil pro dřevo potřebné k práci a doma zanechal nemocnou
manželku s malou dcerkou. Na zpáteční cestě si chvilku odpočinul pod starou lípou a záhy usnul.
Zdál se mu podivný sen. Strom...
Šachova synagoga v Holešově patří mezi světové unikáty, protože je jedinou zachovalou synagogou
tzv. polského typu, která je charakteristická výzdobou květinovými, ovocnými či zvířecími
motivy. V Holešově byla židovská obec již od 15. století a postupem doby se rozrůstala, takže
v polovině 19. století tvořili Židé třetinu obyvatel města.
Svatý Hostýn je nejpamátnějším a nejvíce navštěvovaným poutním místem Moravy. Poutní chrám byl
vybudován v barokním slohu Františkem Antonínem z Rottálu v letech 1721 - 1748. Po
slavnostním vysvěcení svatohostýnského chrámu došlo z nařízení císaře Josefa II. k jeho
zrušení a odsvěcení. Činnost poutního místa byla obnovena v letech 1841 - 1845.
Klášter v Kladrubech je jedním z nejstarších českých klášterů. Založil ho v roce
1114 kníže Vladislav na místě, které bylo již dlouho uctívané jako centrum víry, kultury i
hospodářství západního pomezí českého státu. Románská trojlodní bazilika, ve své době největší
v Čechách, byla dokončena v roce 1233.
Poutní areál v Klokotech vyrostl na počátku 18. století na místě farního kostela a dnes již
nedochované tvrze. Jádro areálu tvoří kostel Nanebevzetí Panny Marie – zajímavá jednolodní stavba,
ke které přiléhají ambity se čtyřmi postranními kaplemi.
Převážně dřevěný, původně gotický kostel sv. Bartoloměje nechala postavit na konci 14. století
manželka Václava IV., královna Žofie. Na první pohled upoutá jeho téměř třicetimetrová dřevěná věž
s neobvyklým pětibokým půdorysem, která přechází v osmiboký věžní jehlan.
Poutní místo na Mariánském kopci nechal zbudovat královéhradecký biskup Tobiáš Jan Becker na konci
17. století. V té době již na horu přicházela řada poutníků, protože z jejího nitra
vycházela podle pověsti tajemná záře.
Kroměříž, jež bývá často nazývána hanáckými Aténami, byla od 12. století majetkem olomouckého
biskupství, později arcibiskupství. Kapitulní chrám s trojlodní gotickou dispozicí byl založen před
rokem 1262 olomouckým biskupem Brunem ze Schaumburku. Po požáru v polovině 19. století byl
novogoticky upraven.
Poutní kostel Panny Marie ve Křtinách, který je jedním z nejstarších poutních míst na Moravě, bývá
nazýván perlou Moravy. Jak již jeho název připomíná, po příchodu křesťanství na Moravu tu byli
pokřtíváni pohané. Na místě dnešního chrámu Panny Marie stávaly dva kostely – český a německý.
Hrabě F. A. Špork si nechal v půvabné podkrkonošské krajině vybudovat rozsáhlé sídlo
s lázněmi, ze kterého se dochovala budova špitálu milosrdných bratří s kostelem nejsvětější
Trojice i rodinnou hrobkou Šporků a schodiště s vodní kaskádou.
Dřevěný kostelík z konce 17. nebo počátku 18. století, který stával na Podkarpatské Rusi v obci
Hliňanec, je typickou ukázkou podkarpatskoruské kostelní architektury a jeho inventář zase dokladem
řeckokatolického vysvěcení. V roce 1928 jej koupil generální ředitel Vítkovických
kamenouhelných dolů Eduard Šebela.
Katedrála sv. Barbory, patřící k nejcennějším dílům vrcholně a pozdně gotické architektury
v Čechách, byla založena kolem roku 1380. Stavbu prováděla do roku 1420 huť Petra Parléře. Do
začátku husitských válek byl postaven katedrální chór s věncem kaplí, poté byla stavba na několik
let přerušena.
