Vznik města
Slávu, jež se bude hvězd dotýkat, věštila Praze podle staré české pověsti bájná kněžna Libuše, která určila také místo, kde by se budoucí město mělo rozkládat.
Historikové datují začátek osídlení dnešní Prahy do mladší doby kamenné. Její skutečné dějiny jsou však těsně spjaty s Pražským hradem, založeným roku 870, jenž se stal sídlem českých panovníků.
Významná období minulosti
Skutečný rozmach města spadá do první poloviny 14. století, kdy z něj český král a císař Svaté říše římské národa německého Karel IV. udělal své reprezentativní císařské sídlo i hlavní město říše.
Dalším významným obdobím v dějinách Prahy je konec 16. století. Za vlády významného českého panovníka, říšského císaře Rudolfa II. Habsburského, se česká metropole stala ohniskem politického, společenského a kulturního života střední Evropy.
Novodobé dějiny
V roce 1918, po skončení první světové války, byla Praha vyhlášena hlavním městem nového státu – Československé republiky, v roce 1993 pak samostatné České republiky.
Název města
Název hradu a poté i celého města byl podle prvních českých kronikářů odvozen od prahů na řece Vltavě, přes které s hukotem padala voda. Kromě této teorie existují také další, zejména ze současné doby, ale ty se zatím příliš neujaly.
A co dodává k názvu města známý rakouský spisovatel Gustav Meyrink? „Praha nemá nadarmo své jméno. Ve skutečnosti je prahem mezi životem pozemským a nadsvětím, prahem daleko užším než na jiných místech…“
