Pokud vás zajímá, jak vypadaly Velikonoce v českých zemích před sto a více lety, navštivte jeden z mnoha českých skanzenů. Seznámíte se s velikonočními zvyky, na jarmarku uvidíte vystoupení folklorních souborů, zdobení kraslic nebo pletení pomlázek.
Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm
Valašské muzeum je nejstarším a nejrozsáhlejším muzeum svého druhu ve střední Evropě. Na velikonoční návštěvníky zde čeká tradiční jarmark, ukázky tradičního jídelníčku a velikonoční a jarní zvyky v podání folklorních souborů.
Hornické muzeum Příbram
Hornické muzeum (www.muzeum-pribram.cz) každoročně připravuje program Velikonoce v hornické chalupě, na kterém uvidíte zdobení kraslic, pečení a zdobení velikonočních perníčků a pletení pomlázek v hornickém domku.
Další skanzeny s bohatým velikonočním programem
Velikonoční zvyky a tradice
Velikonocím předchází pašijový týden, v němž se v domácnostech a staveních pořádal jarní úklid, aby bylo vše připraveno na velký svátek. K nejvýznamnějším křesťanským svátkům se pojí i mnoho lidových tradic. Některé z nich jsou stále živé, většinu však uvidíte jen ve skanzenech.
Zelený čtvrtek
Den, kdy podle dávné tradice odlétají zvony pro požehnání do Říma a umlkají až do svého návratu na Bílou sobotu. Místo nich chodili vesnicemi mladíci s klapačkami a řehtačkami, dřevěnými nástroji vydávajícími hlasité zvuky, a ohlašovali čas místo zvonic. Tato tradice se dodnes udržela v některých vesnicích na Moravě.
Velký pátek
V den, kdy byl ukřižován Ježíš Kristus, se podle lidových pověstí otvírají podzemní prostory naplněné poklady.
Bílá sobota
Den očisty duše, těla i příbytků. Když zametete na Bílou sobotu svůj pokoj ještě před rozedněním, budete v něm mít čisto po celý rok.
Boží hod velikonoční
Neděle po Bílé sobotě (1. neděle velikonoční) je počátkem velikonočního období.
Velikonoční pondělí – omlazení dívek a žen
Na Velikonoční pondělí chodí chlapci a muži dům od domu a pomlázkou (zelené vrbové pruty spletené dohromady v „pomlázku") za přeříkávání veršovaných přání symbolicky šlehají dívky a ženy, aby je tak „omladili". Za to dostanou pentli na pomlázku a velikonoční kraslice.
Dalším zvykem je, hlavně na Moravě, polévání vodou – to aby dívky „neuschly" a celý rok až do příštích Velikonoc zůstaly mladé, krásné a žádoucí.
Vynášení smrtky
O Smrtné neděli vynášeli lidé ze vsi slaměnou smrt – loutku oděnou do ženských šatů. Ta znázorňovala zimu a jejím vynesením se přivolávalo zpět jaro. Za vsí pak byla vhozena do vody a lidé zpívali a tančili radostí nad tím, že zima už plave pryč z kraje.
Otevírání studánek
Na začátku dubna se „otvírají studánky“. Jedná se o prastarý zvyk, kdy hlavně děti za zpívání písní čistily zdroj života – přírodní prameny – od listí, které se v nich za zimu usadilo. Dnes se již tolik nezpívá, ale studánky se otvírají stále.
Zajímavosti
Otevírání studánekPokud budete mít štěstí, naleznete během své návštěvy na koncertních programech i hudební suitu Otevírání studánek od Bohuslava Martinů. Ta moderním způsobem zpracovává lidové nápěvy vztahující se k tomuto prastarému zvyku
