kudyznudy.cz

Národní památník na Vítkově otevírá své brány

Typ premiéry: Památky a historie. Doporučujeme pro: Dovolenou s dětmi, Dovolenou pro mladé, Pohodovou dovolenou.
Publikováno: říjen 2009

Národní muzeum otevřelo nově zrekonstruovaný Národní památník na Vítkově. Plní tak svůj slib a symbolicky k výročí vzniku samostatného československého státu oživuje Památník jako muzeum moderních dějin s multimediální expozicí s názvem „Křižovatky české a československé státnosti“.

Cílem několikaleté práce nebylo Památník pouze rekonstruovat, ale především rehabilitovat a revitalizovat. Národní památník na Vítkově nalézá nový obsah a chce se stát součástí obyvatel metropole a státu. Nejen jako výraz státotvorných myšlenek a národních idejí, nejen jako součást vzdělávacího systému a kulturního života, ale také jako místo pro volnočasové aktivity návštěvníků. Jako integrální součást místa i celé Prahy se zapojuje do života obyvatel – kromě expozic nabízí atraktivní vyhlídku na Prahu ze střechy Památníku a posezení v netradiční kavárně.
Objekt nezůstane pouze výstavním prostorem. Národní muzeum připravuje bohatý dramaturgický plán, který se snaží oživit toto unikátní místo na kulturní mapě metropole i samotné městské části Praha 3.
Památník ožije také jako dějiště hudebních koncertů, workshopů, divadelních představení a také edukačních aktivit napojených na školský vzdělávací systém. V rámci Památníku se současně otevírá moderní a interaktivní expozice věnovaná dějinám 20. století – Křižovatky české a československé státnosti, která byla připravena ve spolupráci s Vojenským historickým ústavem Praha. Ta zachycuje významné křižovatky v našich dějinách, na kterých se výrazným způsobem měnila státnost a ideové pojetí státu. Zejména se jedná o pět základních momentů:
1918: vznik ČSR, 1938: období Mnichova a zániku Československa
1945 – 1948: obnovení Československa a komunistický převrat
1968: vznik československé federace
1989: pád komunismu spolu se zánikem Česko-Slovenska v roce 1992.

Každá z křižovatek je založena na prezentaci osob, které určitým způsobem vyjádřily své postoje k vývoji státu a státnosti. Návštěvníci tak uvidí Kubišovo sako z krypty kostela, kde byli atentátníci na Heydricha zastřeleni, poslední dopisy Milady Horákové a Heliodora Píky z vězení, osobní předměty spjaté s Janem Palachem, psací stroj používaný Pavlem Tigridem nebo šachové figurky, které ve vězení vyrobil z chleba Milan Šimečka.
Expozice využívá i některé další části Památníku, jako např. Kolumbárium, Síň Rudé armády nebo podzemí Památníku, kde je do kulis Gottwaldova mauzolea včleněna výstava o dějinách Národního památníku na Vítkově.
Součástí Památníku je Hrob neznámého vojína, jehož oficiální statut jako ústředního pietního místa a nejčestnějšího válečného hrobu České republiky před několika měsíci schválila vláda České republiky.